Vojtěch Steklač - Boříkovy lapálie

Boříkovy příběhy od Vojtěcha Steklače jsou prostě úžasný.

Boříkovy příběhy od Vojtěcha Steklače jsou prostě úžasný. Přirovnal bych ho ke spisovateli Goscinnymu, který píše knihy o Mikulášovi. Nevím, který z nich je lepší. Ať si vyberete jakýkoliv příběh o Boříkovi a jeho kamarádech, budete určitě nadšeni jako já. Tato kniha (a nejenom tato) prostě dokáže krásně vtáhnout do děje. A mimo jiné jsou zde krásné obrázky Adolfa Borna.

Tato kniha je o chlapci Boříkovi, který tady popisuje svoje příhody a lapálie. Dalo by se říct, že je to takový Boříkův deník. Nejvíce se mi líbila kapitola Jak jsem byl slepice, která je o tom, že Bořík nechce jít do školy. A tak dělá, že se zbláznil, a že si myslí, že je slepice. Boříkova maminka se o něj bojí a tak s ním jde k psychiatrovi Ervínu Hrochovi. Ten si myslí, že blázen je Boříkova maminka. Nešťastnou náhodou skončí na psychiatrii nejenom maminka, ale i tatínek. Naštěstí je Bořík oba s pomocí jiného psychiatra zvládne dostat pryč. Za zmínku také stojí kapitola Jak nám Aleš předváděl triky. Boříkův kamarád Aleš se s klukama vsadí, že jim ukáže kouzlo. Čenda se dobrovolně přihlásí, že na něm může Aleš své kouzlo ukázat. Aleš Čendu sváže a dá do pytle. Aleš pytel začaruje a Čenda je najednou pryč, pytel je prázdný! Nakonec se Čenda přeci jenom objeví, ale je celý mokrý. A to nemůžou kluci nechat bez pomsty.

Odkaz na knihu ZDE.

Další díly naleznete ZDE.